Svatba v kostele

O manželskou lásku je třeba pečovat a rozvíjet ji v každodenním životě. Aby se mladí manželé mohli vyvarovat některých běžných chyb, nabízí církev snoubencům před svatbou přípravu na manželství. Její délka a podmínky odpovídají individuálním potřebám a možnostem snoubenců i farnosti, ve které chtějí mít svatbu.
Svatbu v katolickém kostele může mít každý pokřtěný křesťan katolického vyznání.
Platí to i v případě, že si chce vzít z vážného důvodu muže či ženu jiného vyznání nebo dokonce partnera nevěřícího, protože případná svatba uzavřená na státním úřadě není pro katolíka bez předchozího dovolení biskupa k platnosti dostatečná. Je ovšem třeba otevřeně probrat komplikace, které s sebou manželství s partnerem jiné náboženské praxe, přináší. S ohledem na zcela zvláštní těžkosti – ověřené bolestnými zkušenostmi – nedávají obvykle církevní představení souhlas s manželstvím mezi katolíky a muslimy.

BEZPROSTŘEDNÍ PŘÍPRAVA

Úmysl uzavřít církevní manželství je třeba probrat s farářem s dostatečným předstihem. Obecně se doporučuje šest měsíců. Při vyplňování protokolu o církevním manželství budete potřebovat občanské průkazy.
Církev neoddává páry, které nesplňují podmínky pro uzavření manželství dané zákonem České republiky. K ověření této skutečnosti bude nezbytné jednání s matrikou na Obecním úřadě. Státní doklady je možné vyřizovat v době tří měsíců před konáním svatby.
Na začátku přípravy klade farář snoubencům následující otázku: „Chcete uzavřít sňatek církevně nerozlučný, zachovat si navzájem věrnost a přijmout a vychovávat děti?“. Případný nesouhlas některého ze snoubenců je závažnou překážkou k uzavření platného manželství.
V rámci přípravy se dále probírají témata zaměřená na vztahy v rodině s důrazem na zásady správné komunikace mezi mužem a ženou. Ke slovu přijde také křesťanský pohled na lidskou lásku a plodnost. V případě potřeby je vhodné věnovat pozornost i opakování základů křesťanské víry, kterou jsou budoucí rodiče povoláni nejen žít, ale také předávat svým dětem.

 

SVATEBNÍ OBŘAD

Svatba se koná obvykle v sobotu, a to buď ve mši svaté, nebo bez slavení eucharistie. Formu obřadu je třeba dohodnout s oddávajícím. Pokud se jedná o svatbu mezi dvěma katolíky je normální formou svatební mše.
Právo oddávat přísluší faráři místa svatby. Mají-li snoubenci odůvodněné přání, aby je oddal někdo jiný, je nutné se nejprve obrátit k vlastnímu faráři s prosbou o souhlas (tzv. delegace). Bez tohoto souhlasu nemůže být svatba platná.
Právo oddávat má farář omezené na snoubence z vlastní farnosti (rozhoduje reálné bydliště, nikoli údaje v dokladech). Pokud chtějí snoubenci ze spravedlivého důvodu slavit svou svatbu v jiné farnosti, než tam, kde mají bydliště, bude nutné získat souhlas s propuštěním od jednoho z kněží, jimž podle místa bydliště přísluší právo snoubence oddávat.
S ohledem na to, že křesťanské manželství patří mezí svátosti a uzavírá se před Bohem, nedává církev dovolení ke svatebnímu obřadu mimo kostel.
Přání snoubenců ohledně průběhu obřadu (volba biblických čtení, hudební doprovod, květinová výzdoba atd.) se církev snaží v maximální možné míře zohlednit. Velice prosíme ty, kdo budou požádáni o službu fotografování a natáčení, aby se před obřadem informovali o zásadách, jak nenarušovat důstojný průběh bohoslužby a aby zvolili slušné a vhodné oblečení..

Všem manželům přejeme opravdovou lásku na celý život, Boží přízeň, hodné děti a co nejméně trápení.